Bakterie

Bakteriální infekce je obecné označení pro infekční onemocnění způsobené patogenními bakteriemi, bez ohledu na to, zda napadají člověka a jiné živočichy, houby nebo rostliny. Bakterie patogenního typu jsou v rámci celé bakteriální domény spíše výjimečné, většina bakterií je neškodná (či dokonce prospěšná).

Vstup do lidského těla:

Existuje značné množství, jak proniknout z vnějšího prostředí dovnitř, skrz bariéry, jimiž je například kůže, hlen, řasinkový epitel či různé sekrety obsahující enzymy. Bakterie mohou buď prolomit tyto bariéry, nebo si najít způsob, jak se jim vyhnout, případně však zůstanou na pokožce (i tam však mohou být patogenní).

Pokud se bakterie chtějí kožní bariéře vyhnout, zpravidla bývají místem průniku následující části těla: ústa, nos, dýchací soustava, uši, oči, urogenitální trakt a řitní otvor, případně rány. S potravou (alimentárně) se do těla dostává například Salmonella, Shigella, Brucella nebo Listeria, vdechem zase například Mycobacterium nebo Chlamydophila psittaci. Ranami se do těla dostane například původce tetanu, Clostridium tetani. Speciální případ jsou přenosy přes členovce, vyskytující se například u bakterií Borrelia, Rickettsia a další. Přes urogenitální trakt se bakterie mohou dostat do těla pohlavním stykem, jako například Neisseria gonorrhoae či Treponema pallidum (zdroj: wikipedia.org).

Pro efektivnější eliminaci a vyvádění bakterií z těla mám k dispozici bakteriální sadu. Níže uvádím obsah sady se stručným popisem.

Frekvenční informace o bakteriích v ampulích:

• Acinetobacter: Kožní bakterie, které jsou patogenní zejména na již předem poškozené pokožce.
• Actinobacillus equil.: Gramnegativní, nesporující tyčinkové bakterie.
• Aeromonas: Gramnegativní, plynotvorné tyčinkové bakterie. Vyvolávají průjem, infekce ran a onemocnění rohovky.
• Bakterie 1: Neklasifikovaný typ bakterií, který vyvolává záněty.
• Bakterie 2: Jako bakterie 1, je třeba však prověřit v souvislosti se vznikem tumorů.
• Bacily: porující, grampozitivní tyčinkové bakterie, které vyvolávají: kožní formu antraxu (po úrazech nebo po bodnutí hmyzem), vředy, otravy potravin, onemocnění očí, bakterie patogenní pro hmyz, která se používá v prostředcích na potírání škůdců.
• Borélie: Velké, pohyblivé, šroubovité bakterie. Přenáší je vši a/nebo klíšťata, vyvolávají: plicní onemocnění, horečku, svalovou ztuhlost, záněty hlavy, svalů a srdečního svalu.
• Bordetely: Gramnegativní, nepohyblivé krátké tyčinky, které se přenáší kapénkovou infekcí. Vyvolávají ataky kašle, ale i záněty (např: černý kašel).
• Brucely: Gramnegativní, aerobní, nepohyblivé krátké tyčinky. Vyvolávají nedefinovatelnou horečku se zduřením jater a/nebo sleziny. Napadají klouby, kosti, nervový systém. Jsou odpovědné také za potraty. Přenáší se zvířecími produkty.
• Campylobakter: Gramnegativní, pohyblivé tyčinkové bakterie. Původce zánětů střeva. Jsou odpovědné také za potraty (např: Helicobakter).
• Chlamydie: Gramnegativní, nepohyblivé bakterie. Buněční paraziti. Onemocnění plic a pohlavních orgánů (taktéž oka Trachom = slepota).
• Chromobakter: Gramnegativní, tyčinkové bakterie tvořící barvivo. Původce hnisavých zánětů.
• Citrobakter: Gramnegativní, tyčinkové bakterie. Infekce močových orgánů a dýchacích cest.
• Klostridie: Grampozitivní, anaerobní bakterie tvořící spory. Původce infekcí ran, smíšených infekcí, plynaté gangrény.
• Corynebakter: Grampozitivní, nepohyblivé tyčinkové bakterie. Původce hnisání (např: záškrt)
• Coxiely: Gramnegativní, krátké tyčinkové bakterie. Původce infekcí, které se u člověka podobají chřipce (např: Q-horečka).
• Enterobakter: Gramnegativní, tyčinkové bakterie. Obyvatelé zažívacího traktu. Původci infekcí močových cest, zánětů plic. Spouštěč obecných sepsí.
• Enterokoky: Podskupina streptokoků. Spouštěč infekcí dýchacích cest.
• Erysipelothrix: Grampozitivní, tyčinkové bakterie.
• Escherichie: Gramnegativní, pohyblivé nebo nepohyblivé tyčinkové bakterie. Spouštěč infekcí spodního zažívacího traktu (např: e-coli).
• Fusobakterie: Gramnegativní, nepohyblivé tyčinkové bakterie netvořící spory. Obyvatelé dutiny ústní a zažívacího traktu.
• Bakterie influenza haemophile: Hovorový výraz pro bakterie, které u virové infekce vyvolávají komplikace (vyvolává hnisavé respirační infekce např: meningitida).
• Zabíječské bakterie: Hovorový výraz pro bakterie rezistentní na antibiotika, které zejména při hospitalizaci mohou vyvolat těžké infekce ran.
• Klebsiely: Gramnegativní, nepohyblivé tyčinkové bakterie. Střevní bakterie, rezistentní vůči antibiotikům. Infekce plic.
• Legionely: Gramnegativní, pohyblivé, aerobní tyčinkové bakterie. Původce infekcí plic a horních cest dýchacích.
• Leptospiry: Gramnegativní, pohyblivé šroubovité bakterie. Napadají převážně játra, ledviny a centrální nervovou soustavu.
• Listerie: Grampozitivní, tyčinkové bakterie s tendencí k tvorbě řetězce. Spouštěč zánětů krku, horečky, zánětu míchy.
• Mykobakterie: Grampozitivní, nepohyblivé tyčinkové bakterie, odolné vůči kyselinám. Spouštěč tuberkulózy.
• Mykoplasmy: Bakterie bez buněčné stěny. Záněty v oblasti pánve a pohlavních orgánů.
• Neisserie: Gramnegativní, nepohyblivé, v párech uspořádané bakterie. Infekce sliznic horních cest dýchacích. Horečnaté bronchitidy, praskající hnisavé vředy.
• Nokardie: Grampozitivní, nezapouzdřené, štíhlé tyčinkové bakterie. Původce vředů a granulomů.
• Pasteurelly: Gramnegativní, nepohyblivé tyčinkové bakterie. Paraziti sliznic horních cest dýchacích a zažívacího traktu. Infekce ran a vedlejších dutin. Subakutní nebo chronické infekce dolní dýchací soustavy.
• Providenzia rettgeri: Gramnegativní, anaerobní tyčinkové bakterie. Infekce močových cest, průjmová onemocnění, infekce ran.
• Proteus: Gramnegativní tyčinkové bakterie. Obyvatelé střevního traktu. Důležité pro aerobní rozklad bílkovin. Vyvolává infekce močových cest a zánětů žaludku.
• Plesiomonas: Gramnegativní tyčinkové bakterie. Vyvolává průjmová onemocnění.
• Pseudomonas: Gramnegativní, aerobní tyčinkové bakterie. Infekce ran (hospitalismus), infekce vývodných močových cest a horních cest dýchacích. Záněty vedlejších dutin, infekce očí.
• Peptokoky: Grampozitivní, hroznovitě uspořádané stafylokoky. Vředy v zubní oblasti, plicní a pleurální infekce. Kromě toho vředy v oblasti pohlavních orgánů.
• Rickettsie: Gramnegativní, tyčinkové bakterie. Přenáší se parazity, ničí buňky a vedou k cévním uzávěrům. Původce horečky (např: Japonská říční horečka).
• Rochalimaceae: Původce horečky přenášený vešmi, blechami, klíšťaty a roztoči (např: bartonella přenášená kočkou domácí).
• Salmonely: Gramnegativní, pohyblivé tyčinky. Nakažení je možné kontaminovanou vodou, potravinami a krmením pro zvířata. Vyznačuje se silným průjmem.
• Serratia: Gramnegativní, anaerobní tyčinkové bakterie. Rezistentní na antibiotika. Vyvolává infekce močových a dýchacích cest, jakož i otravy krve.
• Shigely: Gramnegativní, aerobní, nepohyblivé tyčinkové bakterie. Nakažení je možné vodou nebo kontaktní infekcí. Krvavý, hlenovitý průjem. Shigely usmrcují střevní buňky.
• Stafylokoky: Grampozitivní, nepohyblivé, hroznovitě uspořádané kulovité bakterie. Původce hnisavých infekcí ran.
• Streptokoky: Grampozitivní, nepohyblivé kulovité bakterie. Záněty žláz. Střevní infekce, horečnaté infekce (např: pneumokok).
• Taylorely: Spouštěč infekcí, zejména pohlavních orgánů.
• Urea plasma: Rod bakterií označovaný dříve jako T-mykoplazma. Záněty urogenitálních orgánů a anální oblasti.
• Yersinie: Gramnegativní, tyčinkové bakterie. Přenos zvířecími parazity. Horečnatá střevní onemocnění. Následnými projevy jsou artritické potíže s klouby.

Při napadení bakteriemi je ještě jeden problém, na který se musí dávat mimořádný pozor. Jedná se o bakteriální metabolické jedy, dříve nazývané exotoxiny. Odumírající bakterie kromě toho produkují endotoxiny. Kromě samotného bakteriálního zatížení mohou exotoxiny a endotoxiny díky intoxikaci těžce a trvale zatížit celý organismus, i s ohledem na rezonanční základ, který tyto toxiny zanechávají. Důležitá je tedy nejen eliminace bakterií, nýbrž je důležité co nejrychleji odstranit z organismu i jejich toxiny.

Ampule k vyvedení:

• Vyvedení bakteriálních toxinů: Podporuje vyvádění bakteriálních toxinů a podporuje jejich vylučování.
• Zabíječe bakterií: Brání přijímání a distribuci enterotoxinů a endotoxinů v organismu. Ovlivňuje rezistenci bakterií proti antibiotikům a penicilínu.
• Ochrana buněk proti bakteriím: Chrání buňky před bakteriálními toxiny.
• Zastavení M-proteinu: Brání zahnízdění bakterií ve střevě. M-protein vyřadí imunitní ochranu.
• Toxický šok krevního oběhu: Předchází šoku krevního oběhu z důvodu bakteriálních metabolických jedů.
• Posílení imunitního systému: Nespecifikované zvýšení antibakteriálních obranných schopností.
• Aktivace lymfy: Aktivuje lymfatické cévy, aby mohly bakteriální toxiny a jiné jedy lépe odtékat.