Hormony

Je důležité srovnat si hladinu hormonů, popřípadě resetovat či pozastavit jejich tvorbu nejen pro dobrou funkci Vašich orgánů ale i pro dobré fungování Vaší mysli/psychiky.

Správná činnost hormonů je v našem těle nepostradatelná pro činnost jednotlivých orgánů jako: štítná žláza, nadledvinky, hypotalamus, slinivka břišní, ženské a mužské genitálie atd.. Hormony vytvářejí endokrinní žlázy a jejich disfunkce vede až k poruchám nervového centra.

V této testovací sadě jsou obsaženy hormonální ampule, ampule orgánů endokrinních žláz, ampule s neurotransmitery a ampule s dědičnými hormony.

Seznam některých frekvenčních informací hormonů v ampulích:

• Adrenokortikotropní hormon: ACTH je hormon předního laloku hypofýzy. Adrenokortikotropní hormon potencuje sekreci některých adrenokortikálních hormonů, zejména glukokortikoidů a androgenů. Udržuje též velikost zona fasciculata a zona reticularis kůry nadledviny, při jeho nepřítomnosti dochází k atrofii těchto zón. Podstatné je, že ACTH příliš nestimuluje produkci mineralokortikoidů, a produkce aldosteronu tedy zůstává zachována i při absenci ACTH (stejně tak i velikost zona glomerularis).
• Adrenalin: Adrenalin je hormon vyměšovaný dření nadledvin. Adrenalin se společně s kortizolem podílí na udržení organismu při životě při stresové reakci. Tyto látky působí proti sobě. Adrenalin způsobuje, že tělo podává extrémní výkony. Kortizol brání před poškozením od účinků adrenalinu. Adrenalin zužuje periferní cévy, urychluje srdeční činnost, zlepšuje ventilaci plic, rozšiřuje zornice, aktivuje potní žlázy a zvyšuje glykémii.
• Aldosteron: Aldosteron je hormon produkovaný kůrou nadledvin. Jedná se o hlavní mineralokortikoid. Působí hlavně v ledvinách, dále pak v potních slinných žlázách a ve střevě. V cílových orgánech podporuje resorpci Na kationtu a v ledvinách rovněž stimuluje exkreci K kationtu. Resorpce Na kationtu stimulovaná aldosteronem je doprovázená resorpcí vody, což vede ke zvýšení objemu extracelulární tekutiny a následnému zvýšení krevního tlaku.
• Andosteron/Androstendion: Androstendion a andosteron jsou steroidní hormony. Jsou vylučovány v testes, vaječnících a kůře nadledvin, oproti testosteronu se slabší účinností. V periferních tkáních se u ženy rovněž mění na estron.
• Antidiuretický hormon: ADH (antidiuretický hormon) je neurosekreční hormon syntetizovaný jádrem hypothalamu. Základní fyziologickou funkcí antidiuretického hormonu je resorbce vody v ledvinách, čímž umožňuje zvýšení příjmu tekutin a nárůst krevního tlaku. ADH zvyšuje propustnost buněk konce distálních tubulů a sběrných kanálků pro vodu a tím její retenci v těle.
• Kalcitonin: Kalcitonin je hormon produkovaný štítnou žlázou. Tento hormon snižuje hladinu plazmatického kalcia.
• Kortizon/Kortizol: Kortizon a kortizol jsou hormony řadící se mezi glukokortikoidy a jsou tvořeny v kůře nadledvin v reakci na stres. Zvyšují v zátěžových situacích hladinu krevního cukru, zvyšují krevní tlak, přímo působí na imunitu: Snižuje aktivitu ve stavech, kdy je imunitní systém hyperaktivní, tj. kdy probíhá alergie, zánět, šok atd.
• DHEA: DHEA je hormon produkovaný v nadledvinkách. DHEA je nezbytný při transkripci DNA a ovlivňuje mitochondriální dýchání. Je statisticky prokázán vliv DHEA proti stárnutí, obezitě či rakovině.
• Dopamin: Dopamin je chemickou látkou, která vzniká v mozku. Nedostatek dopaminu se projevuje únavou, průjmem, snížením libida, sníženou fyzickou aktivitou, špatnou náladou, zvýšenou chutí na kávu a cukr. S dlouhodobým nedostatkem dopaminu souvisejí různé nemoci a potíže. Tím nejznámějším je Parkinsonova choroba. Dále to je obezita, závislosti a sexuální onemocnění. Estradiol Estradiol se řadí do skupiny estrogenů. Působení je velice rozmanité, přičemž za klíčové se považuje vliv estradiolu na růst ženských reprodukčních orgánů. Během menstruačního cyklu je produkován rostoucími folikuly a prostřednictví pozitivní zpětné vazby hypothalamo-hypofyzárního systému se podílí na zahájení ovulace. Během těhotenství roste jeho produkce díky tvorbě v placentě.
• Estriol: Estriol se řadí do skupiny estrogenů. Jedná se o důležitý metabolit. Má slabý účinek, asi 1/10 účinku estradiolu. Tvoří se v placentě.
• Folitropin: Folitropin je hormon předního laloku hypofýzy. Spolu s dalším gonadotropinem (LH) hraje zásadní roli v řízení normální funkce ženského i mužského reprodukčního systému. Účinek FSH se u mužů a u žen liší. U žen se FSH a LH vzájemně doplňují při kontrole gonadálních funkcí, indukují ovulaci a přispívají k rozvoji žlutého tělíska. U mužů FSH spolu s LH a testosteronem stimuluje spermatogenezi.
• Glukagon: Glukagon je polypeptidický hormon produkovaný buňkami slinivky břišní, který působí proti účinkům inzulinu, čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie. Jeho primárním úkolem je při poklesu hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémii) dát játrům příkaz, aby odbourávala v nich uložený zásobní glykogen na glukózu (proces glykogenolýza). Další funkcí glukagonu je spouštění ketogeneze v játrech.
• HCG: Choriogonadotropin je glykoproteinový hormon ze skupiny gonadotropinů. Choriogonadotropin vzniká po oplození vajíčka a je vytvářen vyvíjejícím se embryem (jeho trofoblastem). Po 7–9 dnech po početí je možné zjistit tento hormon v krvi a o další 1–2 dny později lze choriogonadotropin nalézt i v moči. Proto se jedná o ideální látku pro těhotenské testy a jako takový se i běžně využívá. Mimo to je zvýšená hladina tohoto hormonu spojena s některými druhy rakoviny.
• Vyrovnání hormonů / Vyrovnání hladin (harmonizace)
• Inzulín: Inzulín je anabolický hormon, jehož úkolem je snižování hodnoty glykémie tím, že glukózu z krve dostává do cílových buněk, které mají pro inzulín specifický receptor. Nejtypičtějšími cílovými buňkami pro inzulín jsou buňky tkáně svalové, jaterní a tukové. Inzulín tedy působí anabolicky tím, že podporuje tvorbu tuků a ukládání glukózy do zásoby ve formě svalového a jaterního glykogenu.
• Lutein stimulující hormon (Lutropin): Lutropin (LH) je hormon, který podporuje tvorbu pohlavních hormonů. U žen rozvíjí tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících (tím i vznik žlutého tělíska). U mužů podporuje tvorbu testosteronu ve varlatech. Společně s hormony folitropinem (FSH) a prolaktinem (PRL) tvoří lutropin skupinu gonadotropních hormonů, které stimulují činnost pohlavních žláz (gonád). Je produkován v hypofýze.
• Melanocyty stimulující hormon
• Melatonin: Melatonin se účastní koordinace denních rytmů a spánku. Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila spánek. Nedostatek melatoninu způsobuje nespavost. Za nejvýznamnější jsou považovány jeho synchronizační, imunostimulační a antioxidační účinky. Podávání melatoninu pacientům na klinikách potvrdilo, že může být s úspěchem použit při léčení poruch spánku, zejména však u slepých osob a u pacientů s neurologickými potížemi.
• Noradrenalin: Noradrenalin či také norepinefrin je hormon a neurotransmiter řazený mezi stresové hormony, je vylučován dření nadledvin. Funkcí noradrenalinu je umožnit krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu na monosacharidy, ale také roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
• Oxytocin: Oxytocin je peptidický hormon savců, který se syntetizuje v hypothalamickém jádru. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (např. během kojení), dělohy a vagíny a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Je možné, že u mužů zvyšuje kontrakce hladké svaloviny semenného provazce, které vystřikují sperma do močové trubice (urethry) a má vliv na budování vztahu mezi matkou a potomky (tzv. mateřská láska). Bývá také nazýván hormonem důvěry či lásky.
• Parathormon: Parathormon (PTH) je peptidický hormon vylučovaný v příštítných tělískách. Jeho hlavní funkcí je zvyšovat kalcémii, tedy hladinu vápníku (Ca2+) v krvi. Tento vápník je vlivem PTH uvolňován z kostní tkáně, neboť dochází k aktivaci buněk odbourávajících kostní tkáň (tzv. osteoklastů). PTH omezuje vylučování vápníku ledvinami a způsobuje větší vyplavování fosforečnanu. Dále PTH stimuluje tvorbu kalcitriolu, který způsobuje vyšší vstřebávání vápníku z tenkého střeva do těla.
• Pregnenolon: Pregnenolonu je steroidní hormon. Nedávné studie zjistily, že je účinný pro zlepšení paměti, pochopení, zpracování informací a kritickou analýzu. Pregnenolon je také jedním z nejdůležitějších hormonů v těle, podílí na syntéze mnoha různých typů chemických látek a dalších hormonů jako je androgen, estrogen, glukokortikoid a další.
• Prolaktin: Podvěsek mozkový produkuje hormon prolaktin, který je odpovědný za růst prsních žláz a tvorbu mléka u kojících žen. Také tlumí uzrání vajíčka ve vaječníku a menstruační cyklus. Ovlivňuje rovnováhu vodního a minerálního metabolizmu, imunitu, růst a vývoj jedince.
• Progesteron: Hlavní ženský hormon se nazývá progesteron. Jeho nejdůležitějším úkolem je příprava sliznice dělohy pro otěhotnění a po něm na udržení těhotenství. Rovněž podporuje rozvoj mléčných žláz během těhotenství. Ženské pohlavní hormony – estrogeny a progesteron - vznikají především ve vaječnících a jsou nezbytné nejenom pro normální vývoj ženy a kontrolu menstruačního cyklu, ale také pro zajištění funkce řady orgánových systémů a tkání. S přibývajícím věkem se nejprve snižuje hladina progesteronu a později klesá i tvorba estrogenů.
• Serotonin: Serotonin je jedním z neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem Tryptofan, a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale taky třeba apetit a chuť k jídlu. Pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje naši náladu v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese. Kromě centrálního nervového systému se serotonin vyskytuje taky v krevních destičkách, ale i v gastrointestinálním traktu. Zde tlumí sekreci žaludeční kyseliny, kontroluje funkci hladkých svalů a podporuje produkci a vylučování žaludečních a střevních sekretů, které napomáhají trávení.
• Testosteron: Testosteron, nejdůležitější zástupce androgenů, je steroidním hormonem produkovaným u mužů především Leydigovými buňkami. Testosteron má nepostradatelnou funkci v embryonálním období, kdy určuje vývoj mužského fenotypu. Je nezbytný pro růst pohlavních orgánů a výskyt sekundárních pohlavních znaků (ochlupení, mutace), které se nejsilněji projevují během puberty, kdy jeho hladina postupně vzrůstá. U muže stimuluje spermatogenezi.
• Tyreoidálně: stimulující hormon (Tyreotropin) Tyreotropin (TSH) neboli tyreostimulační hormon je jedním z hlavních faktorů v regulaci biosyntézy hormonů štítné žlázy. Je nezbytný pro normální vývoj a růst organismu. Jeho stanovení se využívá pro jako primární test funkce štítné žlázy a pro screening poruch funkce štítné žlázy.
• Thyronin (T3): Trijodthyronin (T3) je hormon štítné žlázy, který vzniká převážně dejodací thyroxinu (T4). Ovlivňuje oxidace v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů v organismu.
• Thyroxin (T4): Thyroxin (T4) je jeden z hormonů produkovaných ve folikulárních buňkách štítné žlázy. Thyroxin váže v těle jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách. Při nedostatečné tvorbě hormonu thyroxinu může dojít ke zvětšení štítné žlázy nebo až ke kretenismu; postižení duševních činností, malý vzrůst, postižení sexuálních funkcí. Při nadbytku thyroxinu se může projevit Basedowova choroba; hubnutí, nadměrný příjem potravy, zvýšená dráždivost, vypoulení očí, zvětšení štítné žlázy aj.

Seznam frekvenčních informací orgánů souvisejících s hormony v ampulích:

• Slinivka břišní: Jedna z funkcí slinivky břišní je schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Je to umožněno produkcí trávicích enzymů trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, který je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulínu (i jiných hormonů např. glukagonu a somatostatinu). Mezi nejčastější onemocnění exokrinní složky patří záněty (akutní pankreatitida a chronická pankreatitida). Onemocnění endokrinní části pankreatu vede ke vzniku cukrovky (diabetes mellitus), v případě typu I jde o autoimunitní zánět namířený proti buňkám produkujícím inzulín, v druhém případě (typ II) je vznik onemocnění komplexnější.
• Genitálie mužské: Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (např. testosteron). Častým onemocněním varlat je varikokéla, tzv. vodní kýla nebo nádorové onemocnění.
• Genitálie ženské: Vaječník, jak napovídá jeho název, uvolňuje vajíčko, tedy samičí pohlavní buňku, je to ale také důležitá endokrinní žláza. K onemocněním vaječníku patří cysty, záněty, rakovina nebo hormonální poruchy.
• Hypofýza
• Hypothalamus: Hypothalamus je částí mezimozku (diencephalon). Jeho činnost spočívá hlavně ve slaďování jednotlivých vnitřních orgánů do komplexní odpovědi. Například připravuje všechny orgánové soustavy na zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěž.
• Nadledvina: Skládají se ze dvou částí, z dřeně a kůry. Jsou to vlastně rozdílné orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Zatímco dřeň patří do autonomního nervového systému, tak kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň. Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin.
• Předstojná žláza
• Štítná žláza: Jejím úkolem je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů, thyroxinu a trijodthyroxinu, které regulují spotřebu energie doslova ve všech orgánech i ve všech buňkách těla. Při snížené funkci tělo funguje zpomaleně, projevuje se únava, pocit chladu, snížená schopnost soustředit se, pacient trpí poruchou paměti, přibýváním na váze. Zvýšená funkce se projevuje rychlým tepem, nervozitou a podrážděností, stálým pocitem horka, svalovou slabostí, měkknutím nehtů, padáním vlasů, častějším vyměšováním, úbytkem na váze při stále stejném příjmu potravin, u žen kratším menstruačním interval a slabším krvácením.
• Brzlík: Brzlík má hlavní význam pro správné fungování imunitního systému, je zároveň žlázou lymfatického systému a usměrňuje správnou funkci T- lymfocitů, bílých krvinek, jejichž úkolem je rozeznat a zneškodnit v těle škodlivé a cizorodé buňky. Brzlík je také velmi významným a nepostradatelným faktorem v boji proti rakovinotvorným buňkám, které máme v těle všichni, ale jen díky správně fungující imunitě jsme schopni se s nimi vypořádat. Má zásadní význam i v oblasti rozmnožování.
• Epifýza: Je to endokrinní žláza produkující hormony melatonin a pravděpodobně i trofický hormon (glomerulotrofin) a endogenní halucinogen DMT.

Seznam frekvenčních informací neurotransmiterů v ampulích:

• Acetylcholin: V rámci periferní nervové soustavy je jedním z mnoha neurotransmiterů ve vegetativním systému a jediným neurotransmiterem v somatickém systému. Při nedostatku acetylcholinu se může objevit senilita, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza.
• Alfa-Endopsychosin: Alfa endopsychosin je endogenní ligand, který se v mozku váže na fencyklidinový port NMDA receptoru. Účelem vyplavení endopsychosinu je ochrana mozkových buněk, neuronů, před poškozením akutní hypoxií (glutamát, excitotoxicita). Vedlejším důsledkem tohoto primárně neuroprotektivního mechanismu je mohutný psychedelický prožitek, známý jako prožitek blízké smrti (NDE) a v hlubších sestupech za hranu vědomí i mimotělní prožitek (OBE). Podobný efekt má anestetikum Ketamin.
• Amfetamin: Amfetamin patří spolu s příbuzným metamfetaminem mezi stimulační látky (stimulanty) zvyšující hladinu neuromediátorů noradrenalinu (norepinefrinu), serotoninu, a dopaminu v mozku. Využívá se v léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) zejména u dětí, dále při léčbě úrazů mozku, narkolepsie a chronického únavového syndromu.
• Anandamid: Nalézá se v některých zvířecích a lidských orgánech, především pak v mozku. Je to endogenní kanabinoid, neboť se v mozku váže na receptory, na které se váže také psychotomimeticky aktivní (−)-trans-Δ9-tetrahydrocannabinol, rostlinný cannabinoid z Cannabis sativa. Anandamid je, buď neuromodulátor, nebo neurotransmiter. Tato nedávno objevená informační molekula hraje roli v bolesti, depresi, chuti k jídlu, paměti a plodnosti.
• Kyselina asparagová: Tato neesenciální kyselina hraje hlavní roli při látkové přeměně v organismu. Je součástí močovinového cyklu a podílí se na tvorbě purinů, pyrimidinů, karnosinu a anserinu. Je důležitá pro udržení zdravé mozkové a nervové činnosti. Užívá při léčbě chronické únavy, jelikož hraje klíčovou roli při tvorbě buněčné energie v organismu.
• Dimethyltryptamin: Dimethyltryptamin (DMT) je velmi silný, přírodně se vyskytující halucinogen produkovaný rostlinami a přítomný ve stopovém množství i v lidském těle. Jeho funkce v těle zatím nebyla uspokojivě objasněna, předpokládá se, že se mj. podílí na snění, zážitcích blízkých smrti, mystických prožitcích atd.
• Endorfiny: Endorfiny jsou opioidní polypeptidy. Endorfin bývá také nazýván jako hormon štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování, sexu). Také hraje důležitou roli v některých tělesných funkcích (při regulaci teploty).
• GABA: GABA je hlavní inhibiční neurotransmiter v centrálním nervovém systému savců. U obratlovců GABA účinkuje na inhibičních synapsích v mozku vazbou na specifické transmembránové receptory v plazmatické membráně pre- i postsynaptických neuronových procesů. GABA také reguluje růst embryonálních a nervových kmenových buněk.
• Glutamát: Sodná sůl kyseliny L-glutamové, používá se jako dochucovadlo potravin. Může vyvolat tzv. „Syndrom čínské restaurace“ - zvracení, studený pot, ztuhlé svaly, migréna, bušení srdce či závratě. Je potřeba rozlišovat účinky syntetického a přírodního glutamátu. Nachází se v lidském těle vázaný ve formě bílkovin a v menším množství volný ve svalech, mozku, v orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organizmu, zejména v mozku jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů. Reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech.
• Homocystein: Homocystein je aminokyselina, která vzniká při normálním metabolismu lidí a jiných savců z aminokyseliny methioninu. Odbourává se na cystein za pomoci vitamínů B (zvláště B6, B12, kyseliny listové). Nedostatek těchto vitamínů, například ve stravě vegetariánů, anebo vzácná dědičná choroba (homozygotní homocystinurie) mohou vést ke zvýšené hladině homocysteinu v krvi. Vysoká hladina homocysteinu je často spojena s nemocemi krevního oběhu.
• Fenethylamin: Fenylethylamin je strukturně nejjednodušší a přitom velmi účinný hormon a alkaloid skupiny amfetaminu. Fenylethylamin je produkován septem limbického systému mozku v řídící centrále pocitů, což je část mozku zodpovědná za veškeré emoce.
• Substance P: Substance P je polypeptid o 11 aminokyselinách s hormonálními účinky ve střevě a neuropřenašečovou funkcí v mozkové tkáni. Uplatňuje se ve vnímání bolesti – v míše je typická pro C vlákna, jež se umožňují právě vnímání bolestivých podnětů. Ve střevě vyvolává stahy hladké svaloviny. Mimoto má silné účinky na snižování krevního tlaku.
• Taurin: Taurin patří mezi organické kyseliny a jde o významnou složku žluči. Taurin reguluje hladinu tekutin ve svalech tím, že „natahuje“ glukózu a aminokyseliny do svalových buněk. Jeho efekt lze přirovnat účinku inzulínu, tedy vlastně působí anabolicky, podporuje, zvětšuje a dává svalu sílu, ale bez snižování hladiny krevního cukru. Taurin obecně pomáhá optimalizovat prokrvení mozku, tonizovat organizmus, zvyšovat koncentraci, fyzický výkon, rychlost reakcí a připravit tělo na zvýšenou zátěž s celkovým pocitem pohody.

Seznam frekvenčních informací dědičných toxinů v ampulích:

• Carcinosinum, Luesinum/Syphilinum, Medorrhinum, Psorinum, Tuberculinum: jsou tzv. Miasmatické léky v homeopatii. Jsou to nemoci, které byly značně rozšířené a mohly se „otisknout“ do genetické informace. Pokud se tak stalo, ovlivňují schopnost člověka reagovat jak na zátěže, tak na léčbu. Můžeme je zařadit mezi blokády.
• Psorinum: Svrab. Neohrožuje na životě, ale dovede ho ztrpčit. Psoru lze považovat za matku všech potíží.Hypofunkce (snížené), kupř. štítné žlázy. Zácpa (snížené vylučování), anorexie (snížený příjem jídla), alergie (snížená imunita). Hubnutí, pocit slabosti - fyzicky i psychicky. Rýma teče.
• Sykoza (Medorrhinum): Kapavka. Bývala běžnou nemocí. Sužuje, dovádí lidi k šílenství. Neusmrtí. Boj, který nejde vyhrát (ani prohrát). Hyper..., přebytky, výrůstky. Hodně: potu, mastnoty, tloustnutí. Pocit pošpinění, mytí. Pocit, že chce všechno. Mocipán, který chce moc. Hodně jí (nenažraní). Užívají si. Strachy moc nemají. Manipulace, lhaní. Názor, že ne vše musí být pravda - jako reklama - hlavní je vydělat. Průjmy (přebytek vylučování). Rýmy hutné.
• Syfilis ( Luesinum): Usmrtí. Rozklad tkání. Destrukce. Stav: Boj o život, který nejde vyhrát. Syfilis je strašná nemoc, člověk za živa nesmírně trpí, není žádná naděje. Zoufalství, beznaděj, destrukce. "Na ničem mi nezáleží." Pocit ohrožení až stihomamu (jsem před koncem). Násilí, ničení (bez důvodu). Uspokojení destrukcí. Kompenzace: Chodí hrát paintball, bojové sporty - uvolnění napětí. Impulzivnost, ale může být i apatický (ví, že má napětí, nechce to projevit -> apatie, ale při podnětu přeci jen vylítne).
• Tubercullinum: Potíže s dýchacím traktem. Proměnlivé symptomy. Astma, alergie, tuberkulóza. Spojeno s cestováním (cesty do Ameriky na poč.20.stol - vyčerpání). Potřeba změny. Rychle se nudí. Mezi psorou a syfilisem. Málo specifické. Potřeba změny. Rychle se nudí. U ničeho dlouho nevydrží. Tvrdohlavost. Překračování hranic ve všech směrech - vstoupí do osobního prostoru, porušuje pravidla. Tuberkul.nemoc - změna prostředí uleví. Cestování. Střídavé symptomy, periodické. Změna, aktivita, neklid. (homeopat často střídající léky:) Fyzicky: Dýchací ústrojí, astma, záněty průdušek, angíny, alergie. Oběhový systém, krev. Snadné krvácení - Rýma: s krví.
• Carcinosinum: Charakterizuje jej boj na život a na smrt. Něco se rozrůstá. Boj o vlastní hranice. Téma potlačení. Ubránit svoji identitu, svoje ego. Udržení si vlastních hranic, pozice. Integrita těla i duše (ani ne tak majetek). Ohrožen vším, co jím prochází / proniká. Mentální úroveň: Potlačení. Donucen dělat něco, co dělat nechce. Strach ze selhání. Obavy, že situaci nezvládne. Téma potlačení, ponížení. Reakce na prožité násilí - dětství, znásilnění, ego. Jestli to nezvládnu, tak zemřu (psor. Lyco - jen utrpím ztrátu). Autoimunitní obtíže, selhání imunity, potíže po očkování. Nádory, bulky. Cysty jsou více či méně vyplněné.

Další pomocné ampule:

• ATP: Význam ATP spočívá v tom, že při rozkladu ATP na ADP a Pi dochází k uvolnění značného množství energie. Tato energie se využívá téměř ve všech typech buněčných pochodů, jako je namátkou celá řada biosyntetických drah, vnitrobuněčný transport a membránový transport, výroba proteinů či syntéza RNA.
• Histamin: Histamin je hormon a neurotransmiter produkovaný celou řadou buněk, zejména však bílými krvinkami (žírné buňky a bazofily) a nervovými buňkami. Primárně funguje lokálně – na krátkou vzdálenost při komunikaci mezi sousedními buňkami. Pokud je produkován ve vysokém množství, např. v reakci na alergen, vyvolává efekt v rozsáhlejším okrsku tkáně (např. otok po bodnutí hmyzem) nebo v celém těle (anafylaktický šok). Fyziologicky je histamin velmi účinný. Působí na hladké svalstvo, stahy plicních průdušinek nebo také rozšiřování cév.